Číst celou kapitolu
I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj a žni; nebť jest přišla tobě hodina žni, nebo již dozrala žeň země.
A jiný anděl vyšel z chrámu toho, kterýž jest na nebi, maje i on srp ostrý.
