Římanům 14:7
“Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.”
Kontext: Římanům 14
5Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.
6Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu.
7Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.
8Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme.
9Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval.
O Římanům 14: Zákon lásky
Pavel učí o důležitosti neposuzování druhých a o důležitosti žít v míru s ostatními.
Komentář
Komentář k 14. kapitole listu Římanům hovoří o důležitosti jednoty v církvi. Pavel začíná tím, že připomíná církvi, že každý člověk je zodpovědný za své činy a neměli by soudit jeden druhého. Poté vysvětluje, že každý člověk by měl být plně přesvědčen ve své mysli a neměl by být ovlivňován názory ostatních. Také povzbuzuje církev, aby přijímala jeden druhého a nesoudila ty, kdo mají odlišné názory.
Pavel dále vysvětluje, že každý člověk by měl být opatrný, aby nezpůsobil, že by někdo jiný zakopl ve víře. Povzbuzuje církev, aby si byla vědoma, jak mohou jejich činy ovlivnit ostatní a aby uvažovala o jejich názorech. Také je připomíná, že Bůh je konečným soudcem a bude každého člověka soudit podle jeho vlastních činů.