Číst celou kapitolu
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
