Číst celou kapitolu
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.