Číst celou kapitolu
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
