Číst celou kapitolu
Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
