Číst celou kapitolu
Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
