Číst celou kapitolu
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
