Číst celou kapitolu
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
